Použití funkcí a vnořených funkcí ve vzorcích v Excelu

Funkce jsou předdefinované vzorce provádějící výpočty pomocí určitých hodnot, nazývaných argumenty, v určitém pořadí nebo struktuře. Pomocí funkcí se dají dělat jednoduché nebo složité výpočty. Všechny funkce Excelu najdete na pásu karet na kartě Vzorce:

Excel – karta Vzorce na pásu karet
  • Syntaxe funkce Excelu

    Syntaxi funkce znázorňuje následující příklad použití funkce ZAOKROUHLIT pro zaokrouhlení čísla v buňce A10.

    Struktura funkce

    1. Struktura: Struktura funkce začíná rovnítkem (=), za nímž následuje název funkce, levá závorka, argumenty funkce oddělené středníky a pravá závorka.

    2. Název funkce: Seznam dostupných funkcí zobrazíte kliknutím na buňku a stisknutím kláves SHIFT+F3, které zobrazí dialogové okno Vložit funkci.

    Excel – Vzorce – dialogové okno Vložit funkci

    3. Argumenty: Argumenty můžou být čísla, text, logické hodnoty (třeba PRAVDA nebo NEPRAVDA), matice, chybové hodnoty (třeba #N/A) nebo odkazy na buňky. Určený argument musí pro tento argument vytvořit platnou hodnotu. Argumenty můžou být také konstanty, vzorce nebo jiné funkce.

    4. Popis argumentu: Během zadávání funkce se zobrazí popis obsahující syntaxi a argumenty. Když třeba zadáte část funkce =ZAOKROUHLIT(, zobrazí se popis. Popisy jsou k dispozici jenom u předdefinovaných funkcí.

    Poznámka: Při zadávání funkcí není potřeba používat velká písmena, třeba =ZAOKROUHLIT, protože Excel automaticky název funkce převede na velká písmena po stisknutí klávesy ENTER. Pokud název funkce napíšete chybně, třeba =SUME(A1:A10) místo =SUMA(A1:A10), Excel vrátí chybu #NÁZEV?.

  • Zadávání funkcí v Excelu

    Když vytváříte vzorec obsahující funkci, můžete funkce listu zadat pomocí dialogového okna Vložit funkci. Po výběru funkce v dialogovém okně Vložit funkci se spustí průvodce funkcí, který zobrazuje název funkce, jednotlivé argumenty, popis funkce a jednotlivých argumentů, aktuální výsledek funkce a aktuální výsledek celého vzorce.

    Excel – Průvodce funkcí

    Pokud si chcete usnadnit vytváření a úpravy vzorců a minimalizovat množství překlepů a syntaktických chyb, použijte funkci Automatické dokončování vzorce. Po zadání znaku = (rovnítko) a počátečních písmen funkce se v Excelu zobrazí dynamický rozevírací seznam platných funkcí, argumentů a názvů, které odpovídají zadaným písmenům. Položku z tohoto rozevíracího seznamu můžete vybrat a Excel ji automaticky vloží do vzorce.

    Excel – automatické dokončování vzorce

  • Vnořené funkce v Excelu

    V určitých případech může být potřeba použít určitou funkci jako jeden z argumentů jiné funkce. Následující vzorec třeba používá vnořenou funkci PRŮMĚR a porovnává výsledek s hodnotou 50.

    Vnořené funkce

    1. Funkce PRŮMĚR a SUMA jsou vnořené ve funkci KDYŽ.

    Platné výsledky:    Jestliže je vnořená funkce použita jako argument, musí tato vnořená funkce vracet stejný typ hodnoty, jaký používá argument. Pokud například argument vrací hodnotu PRAVDA nebo NEPRAVDA, musí tuto hodnotu vracet také vnořená funkce. Pokud tomu tak není, zobrazí aplikace Microsoft Excel chybovou hodnotu #HODNOTA!.

    Omezení úrovní vnoření:    Vzorec může obsahovat až sedm úrovní vnořených funkcí. Když se jedna funkce (budeme ji nazývat funkce B) použije jako argument v jiné funkci (budeme ji nazývat A), chová se funkce B jako funkce druhé úrovně. Třeba funkce PRŮMĚR a funkce SUMA jsou obě funkcemi druhé úrovně, pokud se použijí jako argumenty funkce KDYŽ. Funkce vnořená uvnitř funkce PRŮMĚR by byla funkcí třetí úrovně a tak dál.

Rozšiřte své dovednosti s Office
Projít školení
Získejte nové funkce jako první
Připojte se k účastníkům programu Office Insiders

Byly tyto informace užitečné?

Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

Děkujeme vám za váš názor. Vypadá to, že bude užitečné, když vás spojíme s některým z našich agentů z podpory Office.

×