Vzorce a funkce

Přehled vzorců v Excelu

Přehled vzorců v Excelu

Poznámka: Snažíme se pro vás co nejrychleji zajistit aktuální obsah nápovědy ve vašem jazyce. Tato stránka byla přeložena automaticky a může obsahovat gramatické chyby nebo nepřesnosti. Naším cílem je to, aby pro vás byl její obsah užitečný. Mohli byste nám prosím dát ve spodní části této stránky vědět, jestli vám informace v článku pomohly? Pokud byste se rádi podívali na jeho anglickou verzi, najdete ji tady.

Začněte vytvářet vzorce a používat předdefinované funkce k provádění výpočtů a řešení problémů.

Váš prohlížeč nepodporuje video. Nainstalujte si Microsoft Silverlight, Adobe Flash Player nebo Internet Explorer 9.

Důležité informace: Počítané výsledky vzorců a některé funkce listu Excelu se mezi počítači s Windows s procesory s architekturou x86 nebo x86-64 a počítači s Windows RT s procesory architektury ARM můžou mírně lišit. Další informace o rozdílech

Vytvoření vzorce, který odkazuje na hodnoty v jiných buňkách

  1. Vyberte buňku.

  2. Zadejte symbol rovná se =.

    Poznámka: Vzorce v Excelu vždy začínají symbolem rovná se.

  3. Vyberte buňku nebo napište její adresu do vybrané buňky.

    vybrat buňku

  4. Zadejte operátor. Například operátor – pro odčítání.

  5. Vyberte následující buňku nebo napište její adresu do vybrané buňky.

    další buňka

  6. Stiskněte klávesu Enter. Výsledek výpočtu se zobrazí v buňce se vzorcem.

V tématu vzorce

  1. Vzorec zadaný v buňce se zobrazí také na řádku vzorců.

    Řádek vzorců
  2. Pokud chcete zobrazit vzorec, vyberte buňku a vzorec se zobrazí na řádku vzorců.

    Zobrazit řádek vzorců

Zadání vzorce obsahujícího předdefinovanou funkci

  1. Vyberte prázdnou buňku.

  2. Napište symbol rovná se = a potom zadejte funkci. Pokud chcete například vypočítat celkový prodej, zadejte =SUMA.

  3. Zadejte levou závorku (.

  4. Vyberte oblast buněk a potom zadejte pravou závorku ).

    oblast

  5. Stisknutím klávesy Enter získáte výsledek.

Stáhněte si sešit s výukovým kurzem o vzorcích

Připravili jsme pro vás sešit Začínáme se vzorci, který si můžete stáhnout. Pokud jste s Excelem ještě nepracovali i pokud už s ním nějaké zkušenosti máte, v tomto výukovém kurzu si můžete projít nejběžnější excelové funkce. Najdete tady příklady z běžného života a užitečné vizuální prvky, díky kterým se naučíte používat funkce SUMA, POČET, PRŮMĚR nebo SVYHLEDAT jako opravdoví odborníci.

Podrobné informace o vzorcích

Níže si můžete projít jednotlivé části, ve kterých najdete podrobné informace o konkrétních prvcích vzorců.

Vzorec může také obsahovat některé (nebo všechny) tyto části: funkce, odkazy, operátory a konstanty.

Části vzorce   

Části vzorce

1. Funkce:Funkce PI() vrátí hodnotu čísla pí: 3,142...

2. Odkazy: A2 vrátí hodnotu v buňce A2.

3. Konstanty: Číselné nebo textové hodnoty zadané přímo do vzorce, třeba hodnota 2

4. Operátory: Operátor ^ (stříška) umocní číslo na zadanou mocninu a operátor * (hvězdička) vypočítá součin čísel.

Konstanta je hodnota, která se nevypočítává a zůstává vždycky stejná. Konstantou je třeba datum 10.9.2008, číslo 210 nebo text „čtvrtletní příjmy“. Výraz nebo hodnota, která je výsledkem výrazu, konstantami nejsou. Když se ve vzorci použijí místo odkazů na buňky konstanty (třeba =30+70+110), změní se výsledek jenom v případě, že tento vzorec upravíte. Obecně platí, že je vhodné konstanty umístit do jednotlivých buněk, kde se dají v případě potřeby snadno změnit, a potom na tyto buňky odkazovat ve vzorcích.

Odkaz označuje buňku nebo oblast buněk v listu a určuje, kde má Excel hledat hodnoty nebo data, která chcete použít ve vzorci. Pomocí odkazů můžete v jednom vzorci použít data obsažená v různých částech listu nebo hodnotu jedné buňky použít v několika vzorcích. Můžete taky odkazovat na buňky v jiných listech stejného sešitu nebo na jiné sešity. Odkazy na buňky v jiných sešitech se nazývají propojení nebo externí odkazy.

  • Odkazy typu A1

    Excel normálně používá odkazy typu A1, které odkazují na sloupce pomocí písmen (A až XFD, celkem 16 384 sloupců) a na řádky pomocí čísel (1 až 1 048 576). Tato písmena a čísla se nazývají záhlaví řádků a sloupců. Odkaz na buňku vytvoříte zadáním písmene sloupce následovaného číslem řádku. Třeba B2 odkazuje na buňku v průsečíku sloupce B a řádku 2.

    Cíl odkazu

    Odkaz

    Buňka ve sloupci A a řádku 10

    A10

    Oblast buněk ve sloupci A a řádcích 10 až 20

    A10:A20

    Oblast buněk v řádku 15 a sloupcích B až E

    B15:E15

    Všechny buňky v řádku 5

    5:5

    Všechny buňky v řádcích 5 až 10

    05:10

    Všechny buňky ve sloupci H

    H:H

    Všechny buňky ve sloupcích H až J

    H:J

    Oblast buněk ve sloupcích A až E a řádcích 10 až 20

    A10:E20

  • Vytvoření odkazu na buňku nebo oblast buněk na jiném listu ve stejném sešitu

    V následujícím příkladu vypočítá funkce PRŮMĚR průměrnou hodnotu oblasti B1:B10 na listu s názvem Marketing ve stejném sešitu.

    Příklad odkazu na list

    1. Odkazuje na list s názvem Marketing.

    2. Odkazuje na oblast buněk B1 až B10.

    3. Vykřičník (!) odděluje odkaz na list od odkazu na oblast buněk.

    Poznámka: Pokud název odkazovaného listu obsahuje mezery nebo čísla, budete muset před a za název listu přidat apostrofy ('), třeba ='123'!A1 nebo ='Výnosy za leden'!A1.

  • Rozdíl mezi absolutními, relativními a smíšenými odkazy

    1. Relativní odkazy:    Relativní odkaz na buňku ve vzorci, třeba A1, je založen na relativním umístění buňky obsahující vzorec a buňky, na kterou odkaz odkazuje. Když se změní umístění buňky, která obsahuje vzorec, změní se i odkaz. Pokud vzorec zkopírujete nebo vyplníte do více řádků nebo sloupců, odkaz se automaticky upraví. Ve výchozím nastavení používají nové vzorce relativní odkazy. Pokud třeba zkopírujete nebo vyplníte relativní odkaz z buňky B2 do buňky B3, změní se vzorec automaticky z hodnoty =A1 na hodnotu =A2.

      Zkopírovaný vzorec s relativním odkazem   

      Zkopírovaný vzorec s relativním odkazem

    2. Absolutní odkazy:    Absolutní odkaz na buňku ve vzorci, třeba $A$1, vždycky odkazuje na buňku v určitém umístění. Pokud se změní umístění buňky, která obsahuje vzorec, zůstane absolutní odkaz stejný. Pokud odkaz zkopírujete nebo vyplníte do více řádků nebo sloupců, absolutní odkaz se neupraví. Ve výchozím nastavení se v nových vzorcích používají relativní odkazy, možná tedy bude třeba je přepnout na absolutní odkazy. Když třeba zkopírujete nebo vyplníte absolutní odkaz z buňky B2 do buňky B3, zůstane v obou buňkách stejná hodnota =$A$1.

      Zkopírovaný vzorec s absolutním odkazem   

      Zkopírovaný vzorec s absolutním odkazem
    3. Smíšené odkazy:    Smíšený odkaz obsahuje absolutní hodnotu ve sloupci a relativní na řádku nebo absolutní hodnotu na řádku a relativní ve sloupci. Absolutní odkaz na sloupec má tvar $A1, $B1 atd. Absolutní odkaz na řádek má tvar A$1, B$1 atd. Když se změní pozice buňky obsahující vzorec, změní se relativní odkaz a absolutní odkaz zůstane zachován. Pokud vzorec zkopírujete nebo vyplníte do více řádků nebo sloupců, upraví se automaticky relativní odkaz a absolutní odkaz zůstane beze změn. Když třeba zkopírujete nebo vyplníte smíšený odkaz z buňky A2 do buňky B3, bude upraven z hodnoty =A$1 na hodnotu =B$1.

      Zkopírovaný vzorec se smíšeným odkazem   

      Zkopírovaný vzorec se smíšeným odkazem

  • Styl prostorového odkazu

    Pohodlné odkazování na více listů:    Jestliže chcete analyzovat data ve stejné buňce nebo oblasti buněk na více listech sešitu, použijte prostorový odkaz. Ten obsahuje odkaz na buňku nebo oblast, kterému předchází rozsah názvů listů. Aplikace Excel použije všechny listy uložené mezi počátečním a koncovým názvem odkazu. Vzorec =SUMA(List2:List13!B5) například sečte všechny hodnoty obsažené v buňce B5 na všech listech mezi listem 2 a listem 13 (včetně).

    • Pomocí prostorových odkazů můžete odkazovat na buňky v jiných listech, definovat názvy a vytvářet vzorce pomocí následujících funkcí: SUMA, PRŮMĚR, AVERAGEA, POČET, POČET2, MAX, MAXA, MIN, MINA, SOUČIN, SMODCH.P, SMODCH.VÝBĚR.S, STDEVA, STDEVPA, VAR.P, VAR.S, VARA a VARPA.

    • Prostorové odkazy se nedají použít v maticových vzorcích.

    • Prostorové odkazy se nedají použít s Operátor průniku (jednoduchá mezera) ani ve vzorcích s Implicitní průsečík.

    Co se stane po přesunutí, zkopírování, vložení nebo odstranění listů:    Následující příklady vysvětlují, co se stane po přesunutí, zkopírování, vložení nebo odstranění listů, které jsou zahrnuty v prostorovém odkazu. V příkladech se pomocí vzorce =SUMA(List2:List6!A2:A5) sčítají buňky A2 až A5 v listech 2 až 6.

    • Vložení nebo kopírování:    Jestliže mezi List2 a List6 (koncové body v tomto příkladu) vložíte nebo zkopírujete listy, budou do výpočtů zahrnuty všechny hodnoty v buňkách A2 až A5 z přidaných listů.

    • Odstranění:    Pokud odstraníte listy, které jsou mezi listy s názvy List2 a List6, budou jejich hodnoty z výpočtu odebrány.

    • Přesunutí:    Pokud listy, které jsou mezi listy s názvy označením List2 a List6, přesunete mimo rozsah listů, na které odkazujete, budou jejich hodnoty z výpočtu odebrány.

    • Přesunutí koncového bodu:    Jestliže přesunete List2 nebo List6 na jiné místo ve stejném sešitu, výpočet se upraví a přizpůsobí novému rozsahu listů mezi nimi.

    • Odstranění koncového bodu:    Jestliže odstraníte List2 nebo List6, výpočet se upraví a přizpůsobí rozsahu listů mezi nimi.

  • Styl odkazu R1C1

    Můžete taky použít styl odkazu, ve kterém jsou očíslované řádky i sloupce listu. Styl odkazu R1C1 slouží k výpočtu pozic řádků a sloupců v makrech. U stylu odkazu R1C1 označuje Excel umístění buňky písmenem R, po kterém následuje číslo řádku, a písmenem C, po kterém následuje číslo sloupce.

    Odkaz

    Význam

    R[-2]C

    Relativní odkaz na buňku o dva řádky výše ve stejném sloupci

    R[2]C[2]

    Relativní odkaz na buňku o dva řádky níže a dva sloupce doprava

    R2C2

    Absolutní odkaz na buňku ve druhém řádku a druhém sloupci

    R[-1]

    Relativní odkaz na celý řádek nad aktivní buňkou

    R

    Absolutní odkaz na současný řádek

    Při záznamu makra se některé příkazy zaznamenávají s odkazy ve tvaru R1C1. Pokud zaznamenáte určitý příkaz, například kliknutí na tlačítko AutoSum, kterým vložíte vzorec sčítající oblast buněk, zaznamená aplikace Excel vzorec pomocí odkazu stylu R1C1, nikoli A1.

    Styl odkazů ve tvaru R1C1 můžete zapnout nebo vypnout zaškrtnutím nebo zrušením zaškrtnutí políčka Styl odkazu R1C1 v části Práce se vzorci v kategorii Vzorce v dialogovém okně Možnosti. Toto dialogové okno lze zobrazit z karty Soubor.

    Začátek stránky

Potřebujete další pomoc?

Kdykoli se můžete zeptat některého odborníka v technické komunitě Excelu, získat podporu v komunitě pro odpovědi, případně navrhnout novou funkci nebo vylepšení ve fóru Excel User Voice.

Viz taky

Přepnutí mezi relativními, absolutními a smíšenými odkazy u funkcí

Použití výpočtových operátorů ve vzorcích v Excelu

Pořadí provádění operací ve vzorcích

Použití funkcí a vnořených funkcí ve vzorcích v Excelu

Definice a použití názvů ve vzorcích

Pokyny a příklady maticových vzorců

Odstranění nebo odebrání vzorce

Jak se vyhnout nefunkčním vzorcům

Nalezení a oprava chyb ve vzorcích

Klávesové zkratky pro Excel a funkčních kláves

Funkce aplikace Excel (podle kategorie)

Rozšiřte své dovednosti s Office
Projít školení
Získejte nové funkce jako první
Připojte se k účastníkům programu Office Insiders

Byly tyto informace užitečné?

Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

Děkujeme vám za váš názor. Vypadá to, že bude užitečné, když vás spojíme s některým z našich agentů z podpory Office.

×