Použití vzorce v tabulce aplikace Word nebo Outlook

Pomocí vzorců můžete v tabulce provádět výpočty a logická porovnání. Příkaz Vzorec najdete na kartě Nástroje tabulky, Rozložení ve skupině Data.

Skupina Data karty Nástroje tabulky - Rozložení na pásu karet v aplikaci Word 2010

Vzorce se ve Wordu automaticky aktualizují po otevření dokumentu, který nějaký vzorec obsahuje. Kromě toho je můžete aktualizovat ručně. Další informace najdete v části Aktualizace výsledku vzorce.

Poznámka :  Vzorce ve wordových nebo outlookových tabulkách představují typ kódu pole. Další informace o kódech polí najdete v části Viz také.

V tomto článku

Vložení vzorce do buňky v tabulce

Aktualizace výsledku vzorce

Aktualizace výsledků u konkrétních vzorců

Aktualizace výsledků všech vzorců v tabulce

Aktualizace všech vzorců v dokumentu

Příklady: Sčítání čísel v tabulce pomocí argumentů pozice

Dostupné funkce

Použití názvů záložek a odkazů na buňky ve vzorci

Odkazy typu RnCn

Odkazy typu A1

Vložení vzorce do buňky v tabulce

  1. V tabulce vyberte buňku, ve které se má zobrazit výsledek. Pokud není buňka prázdná, vymažte její obsah.

  2. Na kartě Nástroje tabulky, Rozložení klikněte ve skupině Data na Vzorec.

  3. V dialogovém okně Vzorec vytvořte vzorec. Můžete zadávat údaje do pole Vzorec, v seznamu Formát čísla vybrat číselný formát a pomocí seznamů Vložit funkci a Vložit záložku vkládat funkce a záložky.

Aktualizace výsledku vzorce

Word počítá výsledek vzorce při jeho vložení a při otevření dokumentu, který takový vzorec obsahuje. V Outlooku se výsledek vzorce počítá jen při vložení a příjemce e-mailové zprávy ho už nemůže upravovat.

Ručně také můžete aktualizovat:

  • Výsledek jednoho nebo více konkrétních vzorců

  • Výsledek všech vzorců v konkrétní tabulce

  • Všechny kódy polí v dokumentu včetně vzorců

Aktualizace výsledků konkrétních vzorců

  1. Vyberte vzorce, které chcete aktualizovat. Současným podržením klávesy CTRL můžete vybrat více vzorců.

  2. Udělejte jednu z těchto věcí:

    • Klikněte na vzorec pravým tlačítkem myši a potom klikněte na Aktualizovat pole.

    • Stiskněte klávesu F9.

Aktualizace výsledků všech vzorců v tabulce

  • Vyberte tabulku s výsledky vzorců, které chcete aktualizovat, a stiskněte klávesu F9.

Aktualizace všech vzorců v dokumentu

Důležité :  Tímto způsobem aktualizujete nejen vzorce, ale i všechny kódy polí v dokumentu.

  1. Stiskněte kombinaci kláves CTRL+A.

  2. Stiskněte klávesu F9.

Příklady: Sčítání čísel v tabulce pomocí argumentů pozice

Argumenty pozice (LEFT, RIGHT, ABOVE, BELOW) můžete používat s těmito funkcemi:

  • AVERAGE

  • COUNT

  • MAX

  • MIN

  • PRODUCT

  • SUM

Jako příklad si ukážeme postup sčítání čísel pomocí funkce SUM a argumentů pozice.

Důležité :  Aby při sčítání v tabulce s použitím argumentů pozice nedošlo k chybě, zadejte do všech prázdných buněk zahrnutých do výpočtu číslo nula (0).

  1. V tabulce vyberte buňku, ve které se má zobrazit výsledek. Pokud není buňka prázdná, vymažte její obsah.

  2. Na kartě Nástroje tabulky, Rozložení klikněte ve skupině Data na Vzorec.

  3. V dialogovém okně Vzorec udělejte jednu z těchto věcí:

Přidání čísla...

Zadejte do pole Vzorec

Nad buňkou

=SUM(ABOVE)

Pod buňkou

=SUM(BELOW)

Nad a pod buňkou

=SUM(ABOVE,BELOW)

Nalevo od buňky

=SUM(LEFT)

Napravo od buňky

=SUM(RIGHT)

Nalevo a napravo od buňky

=SUM(LEFT,RIGHT)

Nalevo od buňky a nad ní

=SUM(LEFT,ABOVE)

Napravo od buňky a nad ní

=SUM(RIGHT,ABOVE)

Nalevo od buňky a pod ní

=SUM(LEFT,BELOW)

Napravo od buňky a pod ní

=SUM(RIGHT,BELOW)

  1. Klikněte na OK.

Dostupné funkce

Poznámka :  Vzorce využívající argumenty pozice (např. LEFT) nezahrnují hodnoty z řádků záhlaví.

Ve vzorcích wordových a outlookových tabulek můžete použít tyto funkce:

Funkce

Činnost

Příklad

Výsledek

ABS()

Vypočítá absolutní hodnotu hodnoty v závorkách.

=ABS(-22)

22

AND()

Vyhodnotí, jestli mají všechny argumenty v závorkách hodnotu TRUE.

=AND(SUM(LEFT)<10,SUM(ABOVE)>=5)

1, pokud je součet hodnot nalevo od vzorce (na stejném řádku) menší než 10 a součet hodnot nad vzorcem (ve stejném sloupci s výjimkou buněk záhlaví) je větší nebo roven 5. V opačném případě je výsledek 0.

AVERAGE()

Vypočítá průměr položek uvnitř závorek.

=AVERAGE(RIGHT)

Průměr všech hodnot napravo od buňky se vzorcem na stejném řádku

COUNT()

Spočítá počet položek uvnitř závorek.

=COUNT(LEFT)

Počet hodnot nalevo od buňky se vzorcem na stejném řádku

DEFINED()

Vyhodnotí, jestli je argument v závorkách definovaný. 1, pokud byl argument definován a vyhodnocen bez chyb, 0, pokud nebyl definován nebo vrátil chybu.

=DEFINED(gross_income)

1, byl-li argument gross_income definován a nevrací chybu. V opačném případě je výsledek 0.

FALSE

Nepoužívá žádné argumenty. Výsledkem je vždy 0.

=FALSE

0

IF()

Vyhodnotí první argument. Vrátí druhý argument, pokud má první argument hodnotu True. Vrátí třetí argument, pokud má první argument hodnotu False.

Poznámka :  Vyžaduje přesně tři argumenty.

=IF(SUM(LEFT)>=10,10,0)

10, pokud součet hodnot nalevo od vzorce je minimálně 10. V opačném případě je výsledek 0.

INT()

Zaokrouhlí hodnotu v závorkách dolů na nejbližší celé číslo.

=INT(5,67)

5

MAX()

Vrátí maximální hodnotu položek uvnitř závorek.

=MAX(ABOVE)

Maximální hodnota nalezená v buňkách nad vzorcem (s výjimkou řádků záhlaví).

MIN()

Vrátí minimální hodnotu položek uvnitř závorek.

=MIN(ABOVE)

Minimální hodnota nalezená v buňkách nad vzorcem (s výjimkou řádků záhlaví).

MOD()

Používá dva argumenty, které musí být čísla nebo musí být možné z nich čísla vypočítat. Vrací zbytek po podělení druhého argumentu prvním. Pokud je tímto zbytkem 0 (nula), má výsledek hodnotu 0,0.

=MOD(4,2)

0,0

NOT()

Používá jeden argument. Vyhodnotí, jestli má tento argument hodnotu True. V takovém případě je výsledek 0, v opačném případě (False) je výsledek 1. Obvykle se používá v rámci vzorce IF.

=NOT(1=1)

0

OR()

Používá dva argumenty. Pokud mají oba hodnotu True, je výsledek 1. Pokud mají oba hodnotu False, je výsledek 0. Obvykle se používá v rámci vzorce IF.

=OR(1=1,1=5)

1

PRODUCT()

Spočítá součin položek uvnitř závorek.

=PRODUCT(LEFT)

Součin vzniklý vynásobením všech hodnot nalezených v buňkách nalevo od vzorce.

ROUND()

Používá dva argumenty (první argument musí být číslo nebo musí být možné z něj číslo vypočítat, druhý argument musí být celé číslo nebo musí být možné z něj celé číslo vypočítat). Zaokrouhlí první argument na počet číslic specifikovaný druhým argumentem. Pokud je druhý argument větší než nula (0), první argument se zaokrouhlí dolů na zadaný počet číslic. Pokud je druhý argument nula (0), první argument se zaokrouhlí dolů na nejbližší celé číslo. Pokud je druhý argument záporný, první argument se zaokrouhlí dolů nalevo od desetinné čárky.

=ROUND(123,456, 2)

=ROUND(123,456, 0)

=ROUND(123,456, -2)

123,46

123

100

SIGN()

Používá jeden argument, který musí být číslo (nebo musí být možné z něj číslo vypočítat). Vyhodnotí, jestli je položka uvnitř závorek větší, menší nebo rovna nule (0). Pokud je větší než nula, vrátí hodnotu 1, je-li rovna nule, vrátí hodnotu 0, je-li menší než nula, vrátí hodnotu -1.

=SIGN(-11)

-1

SUM()

Spočítá součet položek uvnitř závorek.

=SUM(RIGHT)

Součet hodnot buněk napravo od vzorce

TRUE()

Používá jeden argument. Vyhodnotí, jestli má tento argument hodnotu True. V takovém případě je výsledek 1, v opačném případě (False) je výsledek 0. Obvykle se používá v rámci vzorce IF.

=TRUE(1=0)

0

Použití názvů záložek a odkazů na buňky ve vzorci

Na buňku se záložkou můžete odkazovat použitím názvu této záložky ve vzorci. Pokud například označíte záložkou s názvem gross_income buňku, která obsahuje číslo (nebo je možné z ní číslo vypočítat), pak vzorec =ROUND(gross_income,0) zaokrouhlí hodnotu v této buňce dolů na nejbližší celé číslo.

Kromě toho můžete ve vzorci používat odkazy na sloupce a řádky. Existují dva typy odkazů: RnCn a A1.

Poznámka :  Buňka obsahující vzorec se nezahrne do výpočtu, při kterém se používá odkaz. Pokud je taková buňka součástí odkazu, ignoruje se.

Odkazy typu RnCn

Pomocí odkazů typu RnCn můžete ve vzorci odkazovat na řádek, sloupec nebo buňku. Rn tady odkazuje na řádek s pořadovým číslem n a Cn na sloupec s pořadovým číslem n. Například R1C2 označuje buňku, která se nachází na prvním řádku ve druhém sloupci. V tabulce níže najdete příklady tohoto stylu odkazů.

Pokud chcete odkázat na...

...použijte tento styl odkazů

Celý sloupec

Cn

Celý řádek

Rn

Konkrétní buňku

RnCn

Řádek obsahující vzorec

R

Sloupec obsahující vzorec

C

Všechny buňky mezi dvěma zadanými buňkami

RnCn:RnCn

Buňku v tabulce označené záložkou

Název záložky RnCn

Rozsah buněk v tabulce označené záložkou

Název záložky RnCn:RnCn

Odkazy typu A1

Pomocí odkazování typu A1 můžete odkazovat na buňku, množinu buněk nebo rozsah buněk. Písmena tady označují sloupec, ve kterém se buňka nachází, a čísla příslušný řádek. První sloupec tabulky je sloupec A, první řádek je řádek 1. V tabulce níže najdete příklady tohoto stylu odkazů.

Pokud chcete odkázat na...

...použijte tento odkaz

Buňku v prvním sloupci a druhém řádku

A2

První dvě buňky v prvním řádku

A1,B1

Všechny buňky v prvním sloupci a první dvě buňky ve druhém sloupci

A1:B2

Poslední aktualizace 29. 8. 2015

Viz taky

Kódy polí ve Wordu a Outlooku

Rozšiřte své znalosti a dovednosti
Projít školení
Získejte nové funkce jako první
Připojte se k účastníkům programu Office Insiders

Byly tyto informace užitečné?

Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

Děkujeme vám za váš názor. Vypadá to, že bude užitečné, když vás spojíme s některým z našich agentů z podpory Office.

×