Přehled vzorců

Důležité :  Tento článek je strojově přeložený – přečtěte si toto upozornění. Anglickou verzi tohoto článku pro referenci najdete tady.

Pokud Excel Online neznáte, brzo zjistíte, že je to víc než jenom mřížka sloupců a řádků pro zadávání čísel. Excel Online vám umožní zjistit součty čísel ve sloupcích nebo řádcích, ale taky vypočítat splátky hypotéky, vyřešit matematické nebo technické problémy nebo najít scénář s nejlepší variantou na základě proměnlivých čísel, která zadáte.

Excel Online to dělá pomocí vzorců v buňkách. Vzorec provádí výpočty nebo jiné akce s daty na listu. Vzorec vždycky začíná symbolem rovná se (=), za kterým můžou být čísla, matematické operátory (třeba symbol plus nebo mínus) a funkce, které ze vzorců dokážou vytvořit skutečně výkonný nástroj.

Třeba v následujícím vzorci je hodnota 2 násobena hodnotou 3 a k výsledku je přičtená hodnota 5. Výsledkem je hodnota 11.

=2*3+5

Následující vzorec využívá funkci PLATBA, s jejíž pomocí vypočítává splátku hypotéky ve výši 10 736,43 Kč, která je založena na 5% úrokové sazbě (5 % děleno 12 měsíci se rovná měsíční úrokové sazbě) po dobu 30 let (360 měsíců) u půjčky 2 000 000 Kč:

=PLATBA(0,05/12;360;2000000)

Následující přehled obsahuje ukázky typů vzorců, které lze zadat do listu.

  • =A1+A2+A3    Sečte hodnoty v buňkách A1, A2 a A3.

  • =ODMOCNINA(A1)    Pomocí funkce ODMOCNINA vrátí druhou odmocninu hodnoty v buňce A1.

  • =DNES()    Vrátí aktuální datum.

  • =VELKÁ("ahoj")     Převede text „ahoj“ na „AHOJ“ pomocí funkce listu VELKÁ.

  • =KDYŽ(A1>0):    Testováním buňky A1 určí, zda obsahuje hodnotu větší než 0.

Části vzorce

Vzorec může taky obsahovat některé (nebo všechny) tyto části: funkce, odkazy, operátory a konstanty.

Části vzorce
Části vzorce

1. Funkce: Funkce PI() vrátí hodnotu čísla pí: 3,142...

2. Odkazy: A2 vrátí hodnotu v buňce A2.

3. Konstanty: Číselné nebo textové hodnoty zadané přímo do vzorce, třeba hodnota 2.

4. Operátory: Operátor ^ (stříška) umocní číslo na zadanou mocninu a operátor * (hvězdička) vypočítá součin čísel.

Použití konstant ve vzorcích

Konstanta je hodnota, která se nevypočítává a zůstává vždycky stejná. Konstantou je třeba datum 10.9.2008, číslo 210 nebo text „čtvrtletní příjmy“. Výraz nebo hodnota, která je výsledkem výrazu, konstantami nejsou. Když se ve vzorci použijí místo odkazů na buňky konstanty (třeba =30+70+110), změní se výsledek jenom v případě, že tento vzorec upravíte.

Použití výpočtových operátorů ve vzorcích

Operátory určují typ výpočtu, který chcete s prvky vzorce provést. Existuje výchozí pořadí výpočtů vycházející z obecných matematických pravidel, ale pomocí závorek lze toto pořadí změnit.

Typy operátorů

Existují čtyři různé typy výpočtových operátorů: aritmetické, porovnávací, odkazovací a operátor zřetězení textu.

Aritmetické operátory

K provádění základních matematických operací, jako je sčítání, odčítání, násobení nebo dělení, kombinování čísel a vytváření číselných výsledků slouží následující aritmetické operátory.

Aritmetický operátor

Význam

Příklad

+ (znaménko plus)

Sčítání

3+3

- (symbol mínus)

Odečítání
Zápor

3-1
-1

* (hvězdička)

Násobení

3*3

/ (lomítko)

Dělení

3/3

% (značka procent)

Procenta

20%

^ (stříška)

Umocnění

3^2

Relační operátory

Pomocí následujících operátorů můžete porovnat dvě hodnoty. Při porovnání dvou hodnot pomocí těchto operátorů je výsledkem logická hodnota – PRAVDA nebo NEPRAVDA.

Relační operátor

Význam

Příklad

= (symbol rovná se)

Je rovno

A1=B1

> (symbol větší než)

Větší než

A1>B1

< (symbol menší než)

Menší než

A1<B1

>= (symbol větší než nebo rovno)

Větší než nebo rovno

A1>=B1

<= (symbol menší než nebo rovno)

Menší než nebo rovno

A1<=B1

<> (symbol není rovno)

Není rovno

A1<>B1

Operátor zřetězení textu

Pokud chcete zřetězením (spojením) jednoho nebo několika textových řetězců vytvořit jediný textový řetězec, použijte operátor &.

Textový operátor

Význam

Příklad

&

Spojuje (řetězí) dvě hodnoty a vytváří jednu souvislou textovou hodnotu.

"Sklep"&"mistr" vrátí výsledek "Sklepmistr"

Odkazovací operátory

Pokud chcete kombinovat oblasti buněk pro výpočty, použijte následující operátory.

Odkazovací operátor

Význam

Příklad

: (dvojtečka)

Operátor oblasti, který vytváří jeden odkaz na všechny buňky mezi dvěma odkazy včetně těchto odkazů.

B5:B15

; (středník)

Operátor sjednocení, který kombinuje více odkazů do jednoho odkazu

SUMA(B5:B15;D5:D15)

(mezera)

Operátor průniku, který vytváří jeden odkaz na buňky společné dvěma odkazům.

B7:D7 C6:C8

Pořadí, ve kterém Excel Online provádí operace ve vzorcích

V některých případech může pořadí provádění výpočtu ovlivnit návratovou hodnotu vzorce. Je proto důležité rozumět způsobu, jakým se pořadí provádění výpočtu určuje, a tomu, jak se dá změnou tohoto pořadí dosáhnout požadovaných výsledků.

Pořadí výpočtu

Vzorce výpočet hodnoty v určitém pořadí. Vzorec vždy začíná rovnítko (=). Excel Online interpretovat znaky, které následují za rovnítkem jako vzorce. Po znaménku rovná se prvky, které chcete vypočítat (operandy), jako jsou konstanty nebo odkazy na buňky. Tyto odděleny výpočtových operátorů. Excel Online vypočítá vzorec zleva doprava podle určitých pořadí pro každou operátorů ve vzorci.

Priorita operátorů

Když v jednom vzorci zkombinujete několik operátorů, Excel Online provede tyto operace v pořadí podle následující tabulky. Pokud vzorec obsahuje operátory se stejnou prioritou, třeba operátor násobení i dělení, vyhodnotí Excel Online tyto operátory zleva doprava.

Operátor

Popis

: (dvojtečka)

(jedna mezera)

; (středník)

Odkazovací operátory

Zápor (třeba -1)

%

Procento

^

Umocnění

* a /

Násobení a dělení

+ a -

Sčítání a odčítání

&

Spojuje dva řetězce textu (zřetězení).

=
< >
<=
>=
<>

Porovnání

Použití závorek

Pokud chcete změnit pořadí vyhodnocení, uzavřete do závorek tu část vzorce, kterou chcete vypočítat jako první. Třeba výsledkem následujícího vzorce je číslo 11, protože Excel Online napřed násobí a pak sčítá. Tento vzorec vynásobí 2 krát 3 a potom k výsledku přičte 5.

=5+2*3

Když ale syntaxi změníte pomocí závorek, Excel Online napřed sečte 5 a 2, výsledek pak vynásobí číslem 3 a vyjde 21.

=(5+2)*3

V následujícím příkladu Excel Online díky závorkám v první části vzorce napřed vypočítá B4+25 a výsledek pak vydělí součtem hodnot v buňkách D5, E5 a F5.

=(B4+25)/SUMA(D5:F5)

Použití funkcí a vnořených funkcí ve vzorcích

Funkce jsou předdefinované vzorce provádějící výpočty pomocí určitých hodnot, nazývaných argumenty, v určitém pořadí nebo struktuře. Pomocí funkcí se dají dělat jednoduché nebo složité výpočty.

Syntaxe funkce

Na následujícím příkladu použití funkce ZAOKROUHLIT pro zaokrouhlení čísla v buňce A10 je znázorněna syntaxe funkce.

Struktura funkce
Struktura funkce

1. Struktura: Struktura funkce začíná rovnítkem (=), za nímž následuje název funkce, levá závorka, argumenty funkce oddělené středníky a pravá závorka.

2. Název funkce: Seznam funkcí, které jsou k dispozici, zobrazíte kliknutím na buňku a stisknutím kláves SHIFT+F3.

3. Argumenty: Argumenty můžou být čísla, text, logické hodnoty (třeba PRAVDA nebo NEPRAVDA), pole, chybové hodnoty (třeba #N/A) nebo odkazy na buňky. Určený argument musí pro tento argument vytvořit platnou hodnotu. Argumenty můžou být taky konstanty, vzorce nebo jiné funkce.

4. Popis argumentu: Během zadávání funkce se zobrazí popis obsahující syntaxi a argumenty. Když třeba zadáte část funkce =ZAOKROUHLIT(, zobrazí se popis. Popisy jsou k dispozici jenom u předdefinovaných funkcí.

Zadání funkcí

Vytváříte-li vzorec obsahující funkci, můžete pomocí dialogového okna Vložit funkci zadat funkce listu. Při zadávání funkce do vzorce se v dialogovém okně Vložit funkci zobrazuje název funkce, jednotlivé argumenty, popis funkce a jednotlivých argumentů, aktuální výsledek funkce a aktuální výsledek celého vzorce.

Pokud si chcete usnadnit vytváření a úpravy vzorců a minimalizovat překlepy a syntaktické chyby, použijte funkci Automatické dokončování vzorce. Když zadáte symbol rovná se (=) a počáteční písmena nebo aktivační událost zobrazení, zobrazí Excel Online pod buňkou dynamický rozevírací seznam platných funkcí, argumentů a názvů, které odpovídají těmto písmenům nebo aktivační události. Položku z tohoto rozevíracího seznamu pak můžete vložit do vzorce.

Vnoření funkcí

V určitých případech může být potřeba použít určitou funkci jako jeden z argumentů jiné funkce. Následující vzorec třeba používá vnořenou funkci PRŮMĚR a porovnává výsledek s hodnotou 50.

Vnořené funkce

1. Funkce PRŮMĚR a SUMA jsou vnořené ve funkci KDYŽ.

Platné výsledky:    Pokud se vnořená funkce používá jako argument, musí vracet hodnotu stejného typu, jaký používá tento argument. Jestli argument vrací třeba hodnotu PRAVDA nebo NEPRAVDA, musí tuto hodnotu vracet taky vnořená funkce. Pokud tomu tak není, zobrazí Excel Online chybovou hodnotu #HODNOTA!.

Omezení úrovní vnoření:    Vzorec může obsahovat až sedm úrovní vnořených funkcí. Když se jedna funkce (budeme ji nazývat funkce B) použije jako argument v jiné funkci (budeme ji nazývat A), chová se funkce B jako funkce druhé úrovně. Třeba funkce PRŮMĚR a SUMA jsou obě funkcemi druhé úrovně, pokud se použijí jako argumenty funkce KDYŽ. Funkce vnořená uvnitř funkce PRŮMĚR by byla funkcí třetí úrovně a tak dál.

Použití odkazů ve vzorcích

Odkaz označuje buňku nebo oblast buněk v listu a určuje, kde má Excel Online hledat hodnoty nebo data, která chcete použít ve vzorci. Pomocí odkazů můžete v jednom vzorci použít data obsažená v různých částech listu nebo hodnotu jedné buňky použít v několika vzorcích. Můžete taky odkazovat na buňky v jiných listech stejného sešitu nebo na jiné sešity. Odkazy na buňky v jiných sešitech se nazývají propojení nebo externí odkazy.

Odkazy typu A1

Výchozí styl odkazování:    Excel Online normálně používá odkazy typu A1, které odkazují na sloupce pomocí písmen (A až XFD, celkem 16 384 sloupců) a na řádky pomocí čísel (1 až 1 048 576). Tato písmena a čísla se označují jako záhlaví řádků a sloupců. Odkaz na buňku vytvoříte zadáním písmene sloupce následovaného číslem řádku. Třeba B2 odkazuje na buňku v průsečíku sloupce B a řádku 2.

Cíl odkazu

Odkaz

Buňka ve sloupci A a řádku 10

A10

Oblast buněk ve sloupci A a řádcích 10 až 20

A10:A20

Oblast buněk v řádku 15 a sloupcích B až E

B15:E15

Všechny buňky v řádku 5

5:5

Všechny buňky v řádcích 5 až 10

05:10

Všechny buňky ve sloupci H

H:H

Všechny buňky ve sloupcích H až J

H:J

Oblast buněk ve sloupcích A až E a řádcích 10 až 20

A10:E20

Vytvoření odkazu na jiný list:    V následujícím příkladu vypočítá funkce listu PRŮMĚR průměrnou hodnotu oblasti B1:B10 v listu s názvem Marketing ve stejném sešitu.

Příklad odkazu na list
Odkaz na oblast buněk na jiném listu ve stejném sešitu

1. Odkazuje na list s názvem Marketing.

2. Odkazuje na oblast buněk v rozmezí B1 až B10 (včetně).

3. Oddělí odkaz na list od odkazu na oblast buněk.

Rozdíl mezi absolutními, relativními a smíšenými odkazy

Relativní odkazy:    Relativní odkaz na buňku ve vzorci, třeba A1, je založen na relativním umístění buňky obsahující vzorec a buňky, na kterou odkaz odkazuje. Když se změní umístění buňky, která obsahuje vzorec, změní se i odkaz. Pokud vzorec zkopírujete nebo vyplníte do více řádků nebo sloupců, odkaz se automaticky upraví. Ve výchozím nastavení používají nové vzorce relativní odkazy. Pokud třeba zkopírujete nebo vyplníte relativní odkaz z buňky B2 do buňky B3, změní se vzorec automaticky z hodnoty =A1 na hodnotu =A2.

Zkopírovaný vzorec s relativním odkazem
Zkopírovaný vzorec s relativním odkazem

Absolutní odkazy:    Absolutní odkaz na buňku ve vzorci, třeba $A$1, vždycky odkazuje na buňku v určitém umístění. Pokud se změní umístění buňky, která obsahuje vzorec, zůstane absolutní odkaz stejný. Pokud odkaz zkopírujete nebo vyplníte do více řádků nebo sloupců, absolutní odkaz se neupraví. Ve výchozím nastavení se v nových vzorcích používají relativní odkazy, možná tedy bude třeba je přepnout na absolutní odkazy. Když třeba zkopírujete nebo vyplníte absolutní odkaz z buňky B2 do buňky B3, zůstane v obou buňkách stejná hodnota =$A$1.

Zkopírovaný vzorec s absolutním odkazem
Zkopírovaný vzorec s absolutním odkazem

Smíšené odkazy:    Smíšený odkaz obsahuje absolutní hodnotu ve sloupci a relativní na řádku nebo absolutní hodnotu na řádku a relativní ve sloupci. Absolutní odkaz na sloupec má tvar $A1, $B1 atd. Absolutní odkaz na řádek má tvar A$1, B$1 atd. Když se změní pozice buňky obsahující vzorec, změní se relativní odkaz a absolutní odkaz zůstane zachován. Pokud vzorec zkopírujete nebo vyplníte do více řádků nebo sloupců, upraví se automaticky relativní odkaz a absolutní odkaz zůstane beze změn. Když třeba zkopírujete nebo vyplníte smíšený odkaz z buňky A2 do buňky B3, bude upraven z hodnoty =A$1 na hodnotu =B$1.

Zkopírovaný vzorec se smíšeným odkazem
Zkopírovaný vzorec se smíšeným odkazem

Styl prostorového odkazu

Pohodlné odkazování na více listů:    Pokud chcete analyzovat data ve stejné buňce nebo oblasti buněk na více listech sešitu, použijte prostorový odkaz. Ten obsahuje odkaz na buňku nebo oblast, kterému předchází rozsah názvů listů. Excel Online použije všechny listy uložené mezi počátečním a koncovým názvem odkazu. Vzorec =SUMA(List2:List13!B5) třeba sečte všechny hodnoty obsažené v buňce B5 na všech listech mezi listem 2 a listem 13 (včetně těchto listů).

  • Pomocí prostorových odkazů můžete odkazovat na buňky v jiných listech, definovat názvy a vytvářet vzorce pomocí následujících funkcí: SUMA, PRŮMĚR, AVERAGEA, POČET, POČET2, MAX, MAXA, MIN, MINA, SOUČIN, SMODCH.P, SMODCH.VÝBĚR.S, STDEVA, STDEVPA, VAR.P, VAR.S, VARA a VARPA.

  • Prostorové odkazy se nedají použít v maticových vzorcích.

  • Prostorové odkazy se nedají použít s Operátor průniku (jednoduchá mezera) ani ve vzorcích s Implicitní průsečík.

Co se stane po přesunutí, zkopírování, vložení nebo odstranění listů:    Následující příklady vysvětlují, co se stane po přesunutí, zkopírování, vložení nebo odstranění listů, které jsou zahrnuty v prostorovém odkazu. V příkladech se pomocí vzorce =SUMA(List2:List6!A2:A5) sčítají buňky A2 až A5 v listech 2 až 6.

  • Vložení nebo kopírování:    Když mezi List2 a List6 (koncové body v tomto příkladu) vložíte nebo zkopírujete listy, tak Excel Online zahrne do výpočtů všechny hodnoty v buňkách A2 až A5 z přidaných listů.

  • Odstranění:    Když odstraníte listy, které jsou mezi listy List2 a List6, tak Excel Online odebere z výpočtu jejich hodnoty.

  • Přesunutí:    Když listy, které jsou mezi listy List2 a List6, přesunete mimo rozsah listů, na které odkazujete, tak Excel Online odebere z výpočtu jejich hodnoty.

  • Přesunutí koncového bodu:    Když přesunete List2 nebo List6 na jiné místo ve stejném sešitu, pak Excel Online upraví výpočet tak, aby zahrnoval i nový rozsahu listů mezi nimi.

  • Odstranění koncového bodu:    Když odstraníte List2 nebo List6, pak Excel Online upraví výpočet tak, aby zahrnoval rozsah listů mezi nimi.

Odkazy typu R1C1

Můžete taky použít styl odkazu, ve kterém jsou očíslované řádky i sloupce listu. Styl odkazu R1C1 slouží k výpočtu pozic řádků a sloupců v makrech. U stylu odkazu R1C1 označuje Excel Online umístění buňky písmenem R, po kterém následuje číslo řádku, a písmenem C, po kterém následuje číslo sloupce.

Odkaz

Význam

R[-2]C

Relativní odkaz na buňku o dva řádky výše ve stejném sloupci

R[2]C[2]

Relativní odkaz na buňku o dva řádky níže a dva sloupce doprava

R2C2

Absolutní odkaz na buňku ve druhém řádku a druhém sloupci

R[-1]

Relativní odkaz na celý řádek nad aktivní buňkou

R

Absolutní odkaz na současný řádek

Při záznamu makra zaznamenává Excel Online některé příkazy pomocí odkazů typu R1C1. Pokud zaznamenáte určitý příkaz, třeba kliknutí na tlačítko AutoSum, kterým vložíte vzorec sčítající oblast buněk, zaznamená Excel Online tento vzorec pomocí odkazu typu R1C1 a ne A1.

Použití názvů ve vzorcích

Můžete vytvořit definované názvy představující buňky, oblasti buněk, vzorce, konstanty nebo tabulky aplikace Excel Online. Název je výstižná zkratka, která usnadňuje pochopení účelu odkazu na buňku, konstantu, vzorec nebo tabulku, jejichž význam nemusí být na první pohled jasný. V příkladu jsou uvedené často používané názvy a způsob, jakým zlepšují srozumitelnost zápisu a usnadňují pochopení vzorců.

Typ příkladu

Příklad použití oblastí namísto názvů

Příklad použití názvů

Odkaz

=SUMA(A16:A20)

=SUMA(Prodej)

Konstanta

=SOUČIN(A12;9,5%)

=SOUČIN(Cena;DPH)

Vzorec

=TEXT(SVYHLEDAT(MAX(A16;A20);A16:B20;2;NEPRAVDA);"m/dd/rrrr")

=TEXT(SVYHLEDAT(MAX(Prodej);InfoOProdeji;2;NEPRAVDA);"m/dd/rrrr")

Tabulka

A22:B25

=SOUČIN(Cena;Tabulka1[Daňová sazba])

Typy názvů

Můžete vytvářet a používat několik typů názvů.

Definovaný název:    Název, který představuje buňku, oblast buněk, vzorec nebo konstantní hodnotu. Můžete vytvořit vlastní definovaný název. Excel Online někdy taky vytvoří definovaný název automaticky, třeba při nastavení oblasti tisku.

Název tabulky:    Název tabulky aplikace Excel Online, což je kolekce dat týkajících se určitého předmětu, která jsou uložená v záznamech (řádcích) a polích (sloupcích). Vždycky, když vložíte tabulku aplikace Excel Online, vytvoří Excel Online tabulku aplikace Excel Online s výchozím názvem Tabulka1, Tabulka2 atd., který ale můžete změnit na něco srozumitelnějšího.

Vytváření a zadávání názvů

Vytvoření názvu pomocí Vytvoření názvu pomocí výběru. Názvy můžete snadno vytvářet z existujících řádků a popisky sloupců pomocí výběru buněk v listu.

Poznámka : Ve výchozím nastavení používají názvy absolutní odkazy na buňky.

Název můžete zadat následujícími způsoby:

  • Psaní:    Název se dá napsat, třeba jako argument vzorce.

  • Použití funkce Automatické dokončování vzorce:    Můžete použít rozevírací seznam Automatické dokončování vzorce, ve kterém jsou automaticky uvedeny platné názvy.

Použití maticových vzorců a konstant

Excel Online nepodporuje vytváření maticových vzorců. Můžete zobrazit výsledky maticových vzorců vytvořených v desktopové aplikaci Excel, nemůžete je ale upravit ani přepočítat. Pokud máte desktopovou aplikaci Excel, můžete s maticemi pracovat, když kliknete na Otevřít v aplikaci Excel.

Následující maticový příklad vypočítá součet hodnot v matici s cenami cenných papírů a akcií, aniž by se k výpočtu a zobrazení jednotlivých hodnot u každé akcie použil řádek buněk.

Maticový vzorec vypočítávající jeden výsledek
Maticový vzorec vypočítávající jeden výsledek

Když zadáte vzorec ={SUMA(B2:D2*B3:D3)} jako maticový vzorec, vynásobí se u každé akcie jejich počet a cena a výsledky těchto výpočtů se následně sečtou.

Výpočet více výsledků:    Některé funkce listu vrátí matice hodnot nebo vyžadují matice hodnot jako argument. Pokud chcete pomocí maticového vzorce vypočítat víc výsledků, je třeba zadat matici do oblasti buněk, která má stejný počet řádků a sloupců jako maticové argumenty.

V následujícím příkladu určuje funkce LINTREND lineární hodnoty údajů o prodeji v dané řadě tří údajů o prodeji (sloupec B) pro řadu tří měsíců (sloupec A). Vzorec je zadán do tří buněk ve sloupci C (C1:C3) proto, aby se zobrazily všechny jeho výsledky.

Maticový vzorec vypočítávající několik výsledků
Maticový vzorec vypočítávající několik výsledků

Když zadáte vzorec =LINTREND(B1:B3;A1:A3) ve formě maticového vzorce, budou na základě tří údajů o prodeji a tří měsíců vytvořeny tři samostatné výsledky (22 196, 17 079 a 11 962).

Použití maticových konstant

Do běžného vzorce můžete zadat odkaz na buňku obsahující hodnotu nebo samotnou hodnotu nazývanou také jako konstanta. Do maticového vzorce můžete podobně zadat odkaz na matici nebo zadat matici hodnot obsažených v buňkách nazývanou také jako maticová konstanta. Do maticových vzorců lze zadat konstanty podobně jako do běžných vzorců, maticové konstanty je však třeba zadat v určitém formátu.

Maticové konstanty můžou obsahovat čísla, text, logické hodnoty (třeba PRAVDA nebo NEPRAVDA) nebo chybové hodnoty (třeba #N/A). Jedna maticová konstanta může obsahovat různé typy hodnot  – třeba {1;3;4|PRAVDA;NEPRAVDA;PRAVDA}. Čísla v maticových konstantách můžou být v celočíselném, desetinném nebo matematickém formátu. Text musí být uzavřen v uvozovkách, třeba "Úterý".

Maticové konstanty nemůžou obsahovat odkazy na buňky, sloupce nebo řádky nestejné délky, vzorce ani zvláštní znaky $ (znak dolaru), závorky a % (znak procent).

Při formátování maticových konstant nezapomeňte:

  • Uzavřít je do složených závorek ( { } ).

  • Hodnoty v různých sloupcích oddělit středníky (;). Chcete-li například znázornit hodnoty 10, 20, 30 a 40, zadáte {10;20;30;40}. Tato maticová konstanta se označuje jako matice 1 krát 4 a je ekvivalentem odkazu na 1 řádek krát 4 sloupce.

  • Hodnoty v různých řádcích oddělit znakem (|). Pokud chcete třeba znázornit hodnoty 10, 20, 30 a 40 v jednom řádku a hodnoty 50, 60, 70 a 80 v řádku bezprostředně pod ním, zadáte maticovou konstantu 2 krát 4: {10;20;30;40|50;60;70;80}.

Poznámka : Upozornění ke strojovému překladu: Tento článek přeložil počítačový systém bez zásahu člověka. Společnost Microsoft nabízí tyto strojové překlady proto, aby umožnila uživatelům, kteří nemluví anglicky, získat informace o produktech, službách a technologiích této společnosti. Protože je tento článek strojově přeložený, může obsahovat slovní, syntaktické nebo gramatické chyby.

Sdílení Facebook Facebook Twitter Twitter E-mail E-mail

Byly tyto informace užitečné?

Výborně! Je ještě něco dalšího, co byste nám chtěli dát vědět?

Jak bychom ho mohli vylepšit?

Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

×